Ve školním prostředí vzniká mnoho konfliktů mezi žáky spontánně a neočekávaně. S tím související agresívní chování může mít impulzívní povahu. Žáci očekávají rychlé rozhodnutí učitele. Důležitým signálem pro změnu kultury řešení konfliktů ve škole může být právě využití prvků mediace dospělou autoritou.
Prvním krokem učitele při zvládání agresívního chování žáků je zastavit impulzívní jednání, aby konflikt nepokračoval a emoce vychladly co nejdříve.
Při komunikaci se žáky je potřeba být stručný a srozumitelný. V této fázi není důležité spor vyřešit, nýbrž fyzicky oddělit znepřátelené strany. Rázný a důrazný požadavek skončit rvačku je na místě i z hlediska bezpečnosti žáků.
Poté je chvíle na to nabídnout žákům pomoc při řešení jejich konfliktu. Otázky formulujeme tak, že žákům nabízíme různé možnosti: Máte zájem vyřešit konflikt v klidu a bez hádky? Dokážu vám s tím pomoci, pokud souhlasíte. Musíme k tomu ale najít lepší místo a čas.
Najdeme klidnější místo. Žákům poděkujeme za to, že se rozhodli svůj spor řešit formou mediace. Vysvětlíme jim základní pravidla a roli učitele jako mediátora při řešení konfliktu.
Příklad komunikace se žákem 6. ročníku: Jako mediátor se budu ve vašem sporu snažit být nestranná. Při rozhovorech vás povedu. Pomohu vám v tom, aby se vaše komunikace nestala hádkou, ale probíhala klidně, a aby výsledkem řešení sporu byla vaše vzájemná dohoda. Řekneme si čtyři základní pravidla, která se budeme snažit dodržovat. Pokud některé z pravidel porušíte, upozorním vás.
Příklady pravidel komunikace: Nenadáváme si. Vzájemně si nasloucháme. Neskáčeme si do řeči.
Po uvedení základních pravidel dáme oběma stranám prostor, aby popsaly, co vyvolalo spor a jak se při tom cítily:
Příklad komunikace učitele-mediátora k žákům: Popiš, co se podle tebe stalo. Jak ses v té situaci cítil/a? Co prožíváš teď? Existuje něco, za co by ses chtěl/a omluvit?
Ověřujeme si, co slyšíme, parafrázujeme.
Příklad komunikace učitele-mediátora k žákům: Říkal/a jsi, že se cítíš…., ano? Říkal/a jsi, že…., je to tak? Rozumím tomu takto správně?
Očekávejme jednoduchou komunikaci a výrazy. Vaše vyjadřování by se mělo přizpůsobit věku a možnostem žáků. Nehodnoťme a nevytvářejme za žáky řešení, nechme je, aby jej hledali a nalézali sami. Nevyjadřujme hodnotící výroky jako např. Neměl jsi utíkat! To jsi neměl čas? Měl by ses mu omluvit! Neumíš vydržet? Takové výroky situaci vyhrocují. Snažme se být trpěliví a neutrální k oběma stranám sporu.
Vyzveme žáky, aby navrhovali řešení. Můžeme využít brainstorming. Všechny návrhy můžeme zapisovat na flipchart.
Příklad komunikace učitele-mediátora k žákům: Jaké řešení navrhujete? Napadá vás, co udělat, aby k podobnému konfliktu nedošlo znovu?
Po skončení brainstormingu vyzveme žáky, aby z navrhovaných řešení vybrali to, které jim nejvíc vyhovuje. Ideálním závěrem pro všechny zúčastněné osoby je stručně a jasně zformulovaná dohoda, která může mít písemnou podobu. Dohoda žáků musí být jasná, stručná, srozumitelná.
Na závěr žákům poděkujeme za spolupráci.
Při vrstevnické (peer) mediaci nastupuje větší neformálnost. Je třeba mít na paměti, že používání slangových či emočně podbarvených výrazů je projevem potřeby chovat se přirozeně. Mediace žákům pomáhá uvědomit si vlastní hranice a hranice druhých lidí. Ukazuje jim možnosti, jak účinně pojmenovat své potřeby a zájmy. Smírčí prvky ve školní mediaci spočívají zejména ve snaze přivést obě strany k tomu, aby porozuměly druhé straně a jejím pocitům.
Přidat komentář